Borovanský kostel Navštívení Panny Marie disponuje dvěma mimořádně hodnotnými barokními nástroji.
Jednomanuálové varhany nezjištěného původu pocházejí dle provedení a charakteru skříně z dílny dačických Pantočků cca z poloviny 30. let 18. století. Kolem roku 1820 je opravoval F. Noli, roku 1880 V. Mölzer vyměnil část píšťalového fondu, upravil dispozici snížením Quinty a Mixtury, z níž také byla odstraněna nejvyšší řada a pedál postavil na novou kuželovou vzdušnici. 1912 opravil varhany Č. Skopek z Tábora a instaloval nový měch. Konzervaci a dílčí restaurování nástroje s respektováním stavu z roku 1880 provedl v letech 1999-2000 P. Nožina. Manuál i pedál mají krátké oktávy.
Dvoumanuálové varhany s pedálem v krásné bohatě zdobené skříni patří k typu nástrojů s hracím stolem umístěným v pozitivu, který je zabudován v zábradlí kůru, manubria hlavního stroje a pedálu se původně ovládala na skříni hlavního stroje, tedy za zády varhaníka. Vzdušnice jsou zásuvkové, traktury mechanické, původní rozsah manuálů C – c3 krátká spodní oktáva.
Tento jedinečný velkoryse disponovaný barokní nástroj v kostele Nesvětější Trojice pochází pravděpodobně z dílny Josefa Silberbauera.
Nádherná barokní stavba sálového kostela dostavěná r. 1691. S areálem zámku je tento bývalý zámecký kostel spojen krytou chodbou na pilířových arkádách, přistavěnou k severní zdi Dlouhé jízdy.
V roce 1929 postavila do historické skříně z konce 18. století mimořádně kvalitní a impozantní pozdně romantické varhany firma Rieger.
V Hojsově Stráži se nacházejí velmi hodnotné varhany z roku 1834 pocházející z dílny pražského varhanáře Josefa Gartnera.
V Kadově se dochoval mimořádně krásný, takřka autentický nástroj postavený r. 1767 varhanářem Vojtěchem Schrayerem. I přes neustále se zhoršující stav je stále možné obdivovat unikátní zvukové hodnoty tohoto skvostu.
Ve Kdyni u Domažlic se dochoval v původním stavu velmi cenný nástroj z roku 1763, jedna z nejstarších prací z tachovské dílny varhanářského rodu Gartnerů.
Varhany v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech jsou z mnoha hledisek jedním z nejimpozantnějších evropských barokních nástrojů.
Varhany postavil v roce 1790 Ferdinand Müller z Pomyšle pro kostel Narození Panny Marie v Buškovicích u Podbořan. V roce 2003 byl nástroj do Malého Března přenesen a zrestaurován pražským varhanářem, Rudolfem Valentou.
Nástroj postavil Václav Stark ve spolupráci s Janem Adamem Pleyerem v r. 1739. V souvislosti s přesunem kostela v r. 1975 byl nástroj částečně upraven. Zde uvádíme původní Starkovu dispozici.
Zvukově výjimečný romantický nástroj s pneumatickou trakturou postavila varhanářská firma Františka Karla Schiffnera z Prahy.
Půvabný klasicistní nástroj v Nových Hutích (Kaltenbach) postavil varhanář Franz Jüstl v 1. polovině 19. století.
Jeden z nejcennějších a po zvukové stránce nejvýraznějších evropských nástrojů postavil varhanář Anton Reis v roce 1793.
Cenné varhany z roku 1731 od prčického občana Bedřicha Semráda patří k nejstarším dílům tohoto významného varhanáře.
Loketský varhanář Abraham Stark z Lokte postavil tento jedinečný nástroj původně pro klášterní kostel cisterciaček na Starém Brně r. 1696. Do Sněžného byly varhany prodány r. 1784 po zrušení kláštera.
Varhany s mechanickou trakturou a zásuvkovými vzdušnicemi postavil pražský varhanář Karel Schiffner v roce 1883.
Hřbitovní pozdně barokní kostel z roku 1781. Opraven byl v letech 1969-72 a v roce 1988, kdy byla opravena fasáda a střecha.
Na vzniku nezvykle velkého nástroje se podílelo v průběhu let několik varhanářů. Základním konceptem tohoto ojedinělého nástroje je dílo Bdřicha Semráda z roku 1759, na kterém pokračoval se svým synem ještě v roce 1777.
Varhany kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Třebsku, z roku 1703 jsou jediným sigovaným nástrojem výjimečného a významného kralického varhanáře Gottharda Welzela. Zcela unikátní je zdobení prospektových píšťal, které nemá v Čechách obdoby a také mimořádně působivé akantové řezby. Původně zde ovšem tyto nestály. V r. 1894 zakoupil z honoráře za svou první cestu do Ameriky nové varhany Antonín Dvořák. Byl to nástroj od pražského varhanáře Em. Š. Petra, ale nezachovalo se z něj však nic, neboť byl zcela zničen požárem po zásahu bleskem r.1953. Welzelovy varhany stály původně v kostele sv. Anny v Kostelci nad Orlicí, pak přešly o soukromých rukou a po r. 1948 se staly majetkem státu. Transfer do Třebska r. 1960 je zachránil před jistou zkázou v hodině dvanácté.
Autorem tohoto velikého, a na nezvykle malém prostoru postaveného, nástroje z roku 1725 je pravděpodobně králický varhanář Kašpar Welzl.
Vzácný nástroj byl koncem devadesátých let přenesen varhanářem Bohumilem Žloutkem z Konojed a pochází z dílny varhanáře Františka Katzera z Králík z roku 1763.
Nástroj postavil Abraham Starck z Lokte 1698-9, řezbářskou a plastickou výzdobu realizoval Filip Rambler z Freistadtu.
Mimořádně cenné varhany v kostele sv. Jana Křtitele byly vyrobeny kolem roku 1720 a pocházejí pravděpodobně z dílny loketského varhanáře Johanna Leopolda Burkhardta (též Burkart, Burkhard nebo Burkhart).
Mimořádně krásný nástroj v České Lípě postavila dílna bratří Fellerů roku 1848. Varhany se dochovaly v téměř dokonale původním stavu.
Nástroj postavil r. 1871 varhanář C. Ludwig Edenhofer z německého Regenu.