Sněžné
(okres Žďár nad Sázavou)
Jan Doležel – varhany
Jan Vitinger – trubka
27. prosince 2009, 16:00 hodin,
kostel sv. Kříže
(okres Žďár nad Sázavou)
Jan Doležel – varhany
Jan Vitinger – trubka
27. prosince 2009, 16:00 hodin,
kostel sv. Kříže
Církvice, Jablonné v Podještědí, Kytín, Třebsko, Vamberk, Železná Ruda
Mimořádně krásný nástroj v České Lípě postavila dílna bratří Fellerů roku 1848. Varhany se dochovaly v téměř dokonale původním stavu.
Nádherná barokní stavba sálového kostela dostavěná r. 1691. S areálem zámku je tento bývalý zámecký kostel spojen krytou chodbou na pilířových arkádách, přistavěnou k severní zdi Dlouhé jízdy.
Jednomanuálové varhany nezjištěného původu pocházejí dle provedení a charakteru skříně z dílny dačických Pantočků cca z poloviny 30. let 18. století. Kolem roku 1820 je opravoval F. Noli, roku 1880 V. Mölzer vyměnil část píšťalového fondu, upravil dispozici snížením Quinty a Mixtury, z níž také byla odstraněna nejvyšší řada a pedál postavil na novou kuželovou vzdušnici. 1912 opravil varhany Č. Skopek z Tábora a instaloval nový měch. Konzervaci a dílčí restaurování nástroje s respektováním stavu z roku 1880 provedl v letech 1999-2000 P. Nožina. Manuál i pedál mají krátké oktávy.
Dvoumanuálové varhany s pedálem v krásné bohatě zdobené skříni patří k typu nástrojů s hracím stolem umístěným v pozitivu, který je zabudován v zábradlí kůru, manubria hlavního stroje a pedálu se původně ovládala na skříni hlavního stroje, tedy za zády varhaníka. Vzdušnice jsou zásuvkové, traktury mechanické, původní rozsah manuálů C – c3 krátká spodní oktáva.
V Kadově se dochoval mimořádně krásný, takřka autentický nástroj postavený r. 1767 varhanářem Vojtěchem Schrayerem. I přes neustále se zhoršující stav je stále možné obdivovat unikátní zvukové hodnoty tohoto skvostu.
Varhany postavil v roce 1790 Ferdinand Müller z Pomyšle pro kostel Narození Panny Marie v Buškovicích u Podbořan. V roce 2003 byl nástroj do Malého Března přenesen a zrestaurován pražským varhanářem, Rudolfem Valentou.
Nástroj postavil Václav Stark ve spolupráci s Janem Adamem Pleyerem v r. 1739. V souvislosti s přesunem kostela v r. 1975 byl nástroj částečně upraven. Zde uvádíme původní Starkovu dispozici.
Zvukově výjimečný romantický nástroj s pneumatickou trakturou postavila varhanářská firma Františka Karla Schiffnera z Prahy.
Loketský varhanář Abraham Stark z Lokte postavil tento jedinečný nástroj původně pro klášterní kostel cisterciaček na Starém Brně r. 1696. Do Sněžného byly varhany prodány r. 1784 po zrušení kláštera.
Varhany kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Třebsku, z roku 1703 jsou jediným sigovaným nástrojem výjimečného a významného kralického varhanáře Gottharda Welzela. Zcela unikátní je zdobení prospektových píšťal, které nemá v Čechách obdoby a také mimořádně působivé akantové řezby. Původně zde ovšem tyto nestály. V r. 1894 zakoupil z honoráře za svou první cestu do Ameriky nové varhany Antonín Dvořák. Byl to nástroj od pražského varhanáře Em. Š. Petra, ale nezachovalo se z něj však nic, neboť byl zcela zničen požárem po zásahu bleskem r.1953. Welzelovy varhany stály původně v kostele sv. Anny v Kostelci nad Orlicí, pak přešly o soukromých rukou a po r. 1948 se staly majetkem státu. Transfer do Třebska r. 1960 je zachránil před jistou zkázou v hodině dvanácté.
Na vzniku nezvykle velkého nástroje se podílelo v průběhu let několik varhanářů. Základním konceptem tohoto ojedinělého nástroje je dílo Bdřicha Semráda z roku 1759, na kterém pokračoval se svým synem ještě v roce 1777.
Autorem tohoto velikého, a na nezvykle malém prostoru postaveného, nástroje z roku 1725 je pravděpodobně králický varhanář Kašpar Welzl.
Vzácný nástroj byl koncem devadesátých let přenesen varhanářem Bohumilem Žloutkem z Konojed a pochází z dílny varhanáře Františka Katzera z Králík z roku 1763.
Nástroj postavil Abraham Starck z Lokte 1698-9, řezbářskou a plastickou výzdobu realizoval Filip Rambler z Freistadtu.
Nástroj postavil r. 1871 varhanář C. Ludwig Edenhofer z německého Regenu.