Ensemble Inégal

housle - Helena Zemanová, Jana Chytilová, Jan Hádek, Lenka Torgersen, Elen Machová, Magdalena Malá, Vojtěch Semerád, Martina Stillerová, Petra Ščevková

viola - Lýdie Cillerová, Ivo Anýž, František Kuncl

violoncello - Jonathan Pešek, Mana Fleková, Libor Mašek

kontrabas - Ondřej Balcar, Alessandro Giachi

hoboje - Eduard Wesly, Petra Ambrosi, Marcel Plavec, Tereza Pavelková

fagoty - Kamila Marcinkowska,Kryštof Lada

teorba - Jan Krejča

varhany - Vladimír Roubal


Sbor
soprán - Gabriela Eibenová, Barbora Sojková, Stanislava Mihalcová, Renata Pušová, Yvctta Fendrychová
alt - Daniela Čermáková, Lenka Čermáková, Marta Fadljevičová, Pavla Štěpničková
tenor - Václav Čížek, Hasan El Dunia, Tomáš Lajtkep, Stanislav Mistr, Ondřej Múčka
bas - Tomáš Král, Marián Krejčík, Jaromír Nosek, Aleš Procházka

Dirigent
Adam Viktora

Jan Dismas Zelenka (1679–1745) byl nejstarším synem kantora a varhaníka v české vesnici Louňovice pod Blaníkem. Jeho nedochovaná hudba ke školské hře Via laureata (ZWV 245) z roku 1704 a tři malá sepolkra Immisit Dominus pestilentiam, 1709 (ZWV 58), Attendite et videte, 1712 (ZWV 59) a Deus Dux fortissime, 1716 (ZWV 60) dokládají Zelenkovy dřívější vazby na jezuitské instituce v Praze, obzvláště na klementinskou kolej. Zelenka nakonec našel svůj domov v Drážďanech, sídle saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Dvorní orchestr v Drážďanech prošel roku 1709 reorganizací a z účetních záznamů lze vyčíst, že Zelenka nastoupil do orchestru jako kontrabasista v roce 1711, byť je možné, že do Drážďan přijel dříve. Jeho skladatelské ambice se projevily záhy po příjezdu. Zkomponoval Missa Sanctae Caeciliae (ZWV 1) a mši věnoval Augustovi II. Poprvé byla provedena v roce 1711 na svátek svaté Cecílie (22. listopadu) v nedávno dokončené královské katolické kapli. O tomto dni referovalo Diarium Missionis drážďanských jezuitů: „Hudba zpívané mše, nedávno napsané Zelenkou, který je také královským hudebníkem, byla provedena francouzskými královskými hudebníky na počest svaté Cecílie, panny a mučednice.“ [Musicam pro Sacro cantato fecerunt Galli Regii Musici in honorem Sanctae Caeciliae Virginis et Martyrae quam recenter composuit Dominus Zelenka, pariter Musicus Regius.].

Zelenka poslal partituru králi a připojil k ní žádost o udělení stipendia na roční studijní cestu do Itálie a Francie. Z této žádosti se dovídáme, že Zelenkovými učiteli skladby byli hrabě Hartig z Prahy a drážďanský kapelník Johann Christoph Schmidt. V záznamech je uvedeno, že roku 1715 byl Zelenka jedním ze čtyř hudebníků, kteří měli být vysláni do Benátek, kde pobýval během své kavalírské cesty saský princ Friedrich August. O tom, že Zelenka Benátky skutečně navštívil, není žádný důkaz, zato o jeho vídeňském pobytu se dozvídáme z partitury ofertoria Currite ad ara (ZWV 166), kam připsal dataci: „ …a Vienna li 13. Juni: 1716”. Ve Vídni zůstal (zda bez přerušení nebo souvisle, není známo) do začátku roku 1719, pravděpodobně ve službách saského prince, který se tehdy dvořil arcivévodkyni Marii Josefě Habsburské, starší dceři císaře Josefa I. (zemřel 1711). V té době Zelenka také studoval u císařského kapelníka Johanna Josepha Fuxe a opisoval značné množství skladeb. Zkomponoval též čtyři orchestrální Capriccia (ZWV 182–185), jež byla téměř jistě hrána při zábavných podnicích pořádaných princem. Kromě toho Zelenka ve Vídni v roce 1717 dával hodiny kontrapunktu flétnistovi Johannu Joachimovi Quantzovi, jak se dovídáme přímo od flétnisty. V únoru 1719 se Zelenka vrátil do Drážďan, kde se zapojil do bohatých hudebních událostí, které doprovázely oslavy spjaté s příjezdem saského prince a jeho nevěsty Marie Josefy. V příštích letech se tato žena stala věrnou podporovatelkou Zelenky a byla to ona, která nakonec převzala zodpovědnost za hudební provoz v drážďanském dvorním katolickém kostele. Během dvacátých a na počátku třicátých let napsal Zelenka pro tuto dvorní kapli velmi mnoho děl – mše, requiem, skladby pro obřady Svatého týdne, čtyři cykly žalmů k nešporám, litanie a řadu menších skladeb. Tyto skladby, spolu s rozrůstající se vlastní sbírkou, Zelenka evidoval ve svém inventáři (Inventarium rerum Musicarum Variorum Authorum Ecclesiae servientium), jehož první zápis nese datum 17. leden 1726. Po smrti drážďanského kapelníka Johanna Davida Heinichena v červenci 1729 Zelenka plně převzal starost o církevní hudbu pro královskou kapli. Spolupracoval jak s královskými hudebníky, tak se stále narůstajícím počtem hudebníků chrámových složených z choralistů (chlapecké hlasy) a instrumentalistů, tzv. Kapellknaben.