Pražští barokní solisté, Ensemble Inégal

Gabriela Eibenová – soprano
Hana Blažíková – soprano
Marta Fadljevičová – soprano
Lester Lardenoye – alto
Jaroslav Březina – tenor
Tomáš Král – bass
Adam Viktora – conductor

Vztah Antonia Vivaldiho k českým zemím byl poměrně mnohostranný, titul této nahrávky tedy může být chápán různými způsoby. Je téměř jisté, že skladatel navštívil Čechy – pevný důkaz sice nemáme, badatelé však jsou ve shodě, že jednou ze zastávek cesty Antonia Vivaldiho a jeho otce „in Germania“ na přelomu let 1729 a 1730 byla též Praha. Skladatelovy opery, z nichž některé byly právě tehdy v Praze uvedeny, představují jednu z nejvýznamnějších oblastí jeho tvorby. Vivaldiho věhlas, který tehdy trval již více než dvacet let, však byl na počátku založen spíše na popularitě a vlivu jeho sólových koncertů. Ty se přelily jako velká módní vlna celou Evropou a ani české země nebyly výjimkou. Mezi četnými šlechtici, se kterými Vivaldi udržoval kontakty, ostatně bylo i několik velmožů usedlých v Čechách. Jednomu z nich, hraběti Václavu Morzinovi, dedikoval skladatel v roce 1725 svoji osmou tištěnou sbírku obsahující mimo jiné dnes i v době svého vzniku proslulé houslové koncerty Le quattro stagioni. Pro jiného českého šlechtice komponoval Vivaldi loutnové koncerty a tria a dalšímu prodal ještě na samém sklonku svého života obsáhlý soubor svých instrumentálních kompozic. Klíč k programu této nahrávky však leží jinde. Dostáváme se jejím prostřednictvím ke třetí velké oblasti Vivaldiho tvorby tvořené chrámovou hudbou. Nahrané skladby pak spojuje ta skutečnost, že jejich prameny se dodnes dochovaly v českých hudebních sbírkách. … Vivaldiho chrámové skladby byly v českých zemích ve své době známy a hrány v poměrně hojném počtu a často bezprostředně po svém vzniku. Dodnes se v českých sbírkách dochovala jen menší část kdysi u nás známých děl. Je jistě možné, že se ještě vynoří některé ze ztracených pramenů a budeme mít možnost studovat například české opisy Vivaldiho Gloria či Beatus vir, které jsou rovněž evidovány v křižovnickém inventáři. I tak byl ale čas i osud v tomto případě poměrně milosrdný – jejich nástrahy přestály dvě jinak zcela neznámé skladby slavného Benátčana. Dochované české prameny zároveň poskytují poměrně vyvážený vhled do různých oblastí skladatelovy rané chrámové tvorby.
Václav Kapsa