Kostel Sv. Ottona

Jednomanuálové varhany nezjištěného původu pocházejí dle provedení a charakteru skříně z dílny dačických Pantočků cca z poloviny 30. let 18. století. Kolem roku 1820 je opravoval F. Noli, roku 1880 V. Mölzer vyměnil část píšťalového fondu, upravil dispozici snížením Quinty a Mixtury, z níž také byla odstraněna nejvyšší řada a pedál postavil na novou kuželovou vzdušnici. 1912 opravil varhany Č. Skopek z Tábora a instaloval nový měch. Konzervaci a dílčí restaurování nástroje s respektováním stavu z roku 1880 provedl v letech 1999-2000 P. Nožina. Manuál i pedál mají krátké oktávy.

Manuál (C – c3)

Bourdon 8'
Principal 4'
Copula 8'
Quinta 2 2/3
Octava 2'
Mixtura 1 1/3'

Pedál (C – a, 12 tónů)

Subbass 16'
Violon 8'